František Krátký zastával názor, že zemi charakterizují především lidé, kteří v ní žijí, a proto středem jeho fotografického zájmu byl člověk, nikoli třeba památka sama o sobě. Většina prezentovaných snímků  pochází z jara roku 1897, kdy Krátký v dubnu až červnu cestoval Itálií po trase
Florencie - Řím - Neapol - Livorno - Nice - Janov - Nice - Monaco - Janov - Turín - Miláno - Verona, což je doloženo z části dochované korespondence. Další cestu na jih kontinentu uskutečnil  v květnu až červnu 1898, ale tehdy věnoval  především  pozornost balkánským zemím. Z Mostaru cestoval do Sarajeva, odtud přes Travnik do Zajce a pak do Zábřehu. Je možné, že krátké cesty do Itálie uskutečnil i počátkem nového století, kdy navštívil také Benátky, na první cestě vynechané.  
Zdá se, že na obou cestách používal pouze stereopřístroj. Z negativů kopíroval buď stereosnímky, nebo je použil k tvorbě diapozitivů, z nichž některé koloroval. Kolorované diapozitivy  jsou vzácně dochovanou fotografickou památkou před rozšířením vynálezu barevné fotografie. Jde vlastně  o malé miniatury s fotografickou věrností, neboť základem pro ruční kolorování byl černobílý diapozitiv (většinou formátu 8,5 x 8,5 cm). U Františka Krátkého, který byl velkým propagátorem stereofotografie, se navíc kolorovaly dvojice snímků.

Část souboru byla poprvé představena v Muzeu Šechtl & Voseček v Táboře od 5. března 2007. Větší část byla později v Itálii publikována. Další představení souboru přinesla výstava František Krátký a Pavel Kopp - Dva pohledy na Itálii.

Dobové originály pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a s uvedením zdroje.